Testování Grossem

Česko zase jednou zažívá vzrušující událost: v přímém přenosu a na očích všech občanů testuje funkčnost svého politického systému. To je zřejmě hlavní zpráva z kauzy premiéra Stanislava Grosse, jejíž různé obdoby můžeme sledovat v mnoha zemích blízkého i vzdáleného zahraničí. V samotném příběhu tedy nejde o nic výjimečného. To, oč tu běží, je otázka, jak z této konkrétní situace vyjdeme.

Světci ve vládě

Na právě probíhající odhalování kostlivců v podnikatelském portfoliu manželky premiéra lze nahlížet ze dvou úhlů. Buď naříkat, jaká je to dnes všude kolem špinavost a „fraška“ – když premiér vlády za vydatné pomoci své partaje mlží kolem vysoce podezřelých kšeftů své manželky s přítelkyní od nevěstince a ministr kultury chce kvůli tomu dokonce omezit svobodu slova. Nebo si naopak můžeme pochvalovat, v jakém to žijeme otevřeném světě, kde ani ministerský předseda nemůže ututlat svou špínu za nehty a vše se řeší hezky před očima veřejnosti.

Po zvážení všech pro a proti je třeba říci, že skutečnosti odpovídá více ten druhý pohled. Demokratický systém nikomu nikde na světě nezaručuje, že do vlády usednou jen světci neschopní podrazu, zlé vůle či špinavosti. Může zaručit „pouze“ to, že tohle chování mocným mnohem obtížněji prochází, respektive že jim to společnost při správném používání nástrojů může zatrhnout.

Jinými slovy: nejde o to se divit…