Euro zavedeme, až řekne vláda

Předminulý pátek jmenoval prezident Václav Klaus čtyři členy bankovní rady ČNB na další šestileté období. Ze tří nových tváří hodnotí analytici nejlépe Miroslava Singera (37). Singer vystudoval ekonomii v Praze a ve Spojených státech, působil ve skupině Expandia a šéfoval pražské pobočce poradenské firmy PricewaterhouseCoopers. Přednáší na pražské CERGE/EI a je považován za „praktikujícího teoretika“.

Nezaměstnanost neklesá

Čekal jste své jmenování?

Věděl jsem to od října. Když jsem se měl tehdy rozhodnout, zda nabídku přijmu, zeptal jsem se napřed prezidenta, kdo bude guvernérem. Dozvěděl jsem se, že ve funkci bude pokračovat Zdeněk Tůma. To je dobrá volba, a tak jsem řekl ano.

Jak hodnotíte dosavadní měnovou politiku banky? Co byla hvězdná hodina ČNB a co největší propadák?

Dobrým obdobím bylo několik posledních let. Ekonomika šlapala, ČNB nedělala žádné velké chyby, její komunikace se státními orgány se zlepšila. Naopak kolem roku 1997 ČNB nereagovala úplně nejšťastněji. Tehdy došlo ke splasknutí bubliny nadhodnocených aktiv zprivatizovaných podniků. Banka v té době zvýšila dosti prudce úrokovou míru, zatímco odpovídající reakcí by bylo naopak rozvolnění měnové politiky.

Připravujete nějaké změny směrem k větší otevřenosti ČNB? Třeba okamžité zveřejňování jmenovitého hlasování v bankovní radě?

Jmenovité hlasování bych okamžitě nezveřejňoval. Centrální banka je pro analytiky už dost čitelná. Je ale třeba, aby ČNB byla více otevřená vůči laikům. Například členové bankovní rady nebo různých odborných úseků by mohli více vystupovat na veřejnosti, více publikovat, říci veřejnosti, co vlastně banka dělá a proč. Na rozdíl od devadesátých let totiž dnes není o centrální bance skoro slyšet.

Podaří se nám udržet dlouhodobě ekonomiku v současném stavu – slušný růst a nízká inflace – nebo očekáváte nějaké vnější šoky?

Umím si je představit. Česko je například surovinově závislé na Rusku a východní Asii, což není klidný region. Existují i hororové scénáře teroristického útoku. To by ekonomiku těžce zasáhlo. Nebo vnitřně neukázněná rozpočtová politika, politika vysokých schodků, totální vládní nezodpovědnost, která by rozvrátila vše, čeho jsme dosud dosáhli – stabilní měnu i slušný hospodářský růst.

Měla by centrální banka více upozorňovat vládu na nebezpečí vysokých schodků veřejných rozpočtů? Nebo stačí současná role EU, která požaduje schodek veřejných financí pod 3 % HDP jako podmínku pro zavedení eura?

Nejsem rád, že je tato logika tažena eurem. To možná řeší problém disciplíny u některých stran vládní koalice, ale rozpočtovou politiku si děláme pro sebe, ne pro Evropskou unii. Banka by neměla vládě říkat – šetřete, šetřete. To jsou planá slova. Ale měla by vládu dopředu varovat, že i výše rozpočtového schodku je jedním z prvků, na jejichž základě uvažuje o stabilitě měny. Pokud nebude vláda případný rozpočtový problém řešit, bude muset banka zvýšit úroky, což znamená zdražení úvěrů a negativní vliv na růst ekonomiky.

Co je největší nebezpečí pro českou ekonomiku?

Bojím se hlavně toho, že se zhoršují charakteristiky trhu práce: je dost volných míst, ale nezaměstnanost neklesá. Zatím to není problém, do Čech plynou velké zahraniční investice, které vytvářejí nová pracovní místa. Pokud však jejich příliv ustane, vznikne dramatický problém. Nezaměstnaných bude přibývat se všemi důsledky pro státní pokladnu. Současná situace je přitom způsobena tím, že máme příliš štědrý sociální systém a lidem se nevyplatí pracovat. Byl jsem v představenstvech několika společností a vím, že získat pracovníky je problém. Ze sta nezaměstnaných nahlášených z pracáku se přišli na práci zeptat dva a pouze jeden zůstal.

Nedopadnout jako Řecko

Je současný kurz koruny vyhovující?

Ekonomice vyhovuje a čísla o příznivém vývoji zahraničního obchodu to dokazují.

Předpokládáte tedy, že koruna bude – v souvislosti s tím, jak se bude blížit zavedení eura – posilovat?

Ve střednědobém výhledu jsou spíše důvody pro posilování koruny. Jak se blížíme západní Evropě, dochází i ke zhodnocování českých aktiv a to se projevuje i na kurzu koruny. Celá společnost se žene na Západ, co jí síly stačí, a koruna ji následuje.

Kdy bude zavedeno v České republice euro?

Až vláda řekne. Jde o politické rozhodnutí, teoreticky ho můžeme zavést pozítří. Z hlediska možností může euro rychle přijmout kterákoli země ve střední Evropě, ale nebude to zadarmo. Euro ostatně vzniklo jako politický projekt a i naše vláda se může rozhodnout, že zaplatí určitou ekonomickou cenu za předčasné zavedení eura s tím, že se jí to vyrovná politickými zisky.

Centrální banka sice o této problematice nerozhoduje, ale její názor je velmi důležitý. Kdy by podle vás bylo zavedení eura pro Čechy výhodné?

Jsem zastáncem teorie optimální měnové oblasti. Tato teorie říká, že aby se vydělalo na zavedení společné měny, musí být vytvořeno takové prostředí, které umožní ekonomice plynule reagovat na tzv. asymetrické šoky. Například pokud by došlo po zavedení eura ke světovému odklonu od automobilů vyráběných na českém území a příklonu k hybridním automobilům. To by drtivě zasáhlo český průmysl, vzrostla by nezaměstnanost, poklesly příjmy do státní pokladny. Situace se pak dá řešit třeba odchodem lidí za prací do zahraničí. Ale bohužel stále ještě existují bariéry v pohybu pracovníků, například omezená možnost zaměstnávat Čechy v Rakousku či v Německu. Ti, kteří chtějí rychle euro, by měli napřed přemýšlet o rychlém odbourání těchto bariér.

Jste spíše pro zavedení eura před rokem 2010, jak plánuje vláda, nebo výrazněji později?

To je těžké říci. V případě eura jde o střelbu na pohyblivý cíl, nevíme, jak bude eurozóna vypadat za pár let.

Dá se naše situace srovnat s jinými evropskými zeměmi před přijetím eura?

Naše současná situace je podobná jako například v Řecku, které nemělo z eura ekonomický prospěch. Pokud by si Řecko ponechalo svoji drachmu, umožnilo by to mírnější zhodnocení měny, a tedy i vyšší hospodářský růst. Po přijetí eura se v Řecku zvedla cenová hladina. A to je pro hospodářství, které je závislé na zahraniční turistice, více než nepříjemné.

Jste znám jako kritik Paktu stability a růstu, který definuje pravidla pro zavedení eura. Co je podle vás jeho hlavním problémem?

Nedodržování pravidel. V zájmu malých zemí je, aby se dodržovala pravidla bez ohledu na to, jaká jsou. Pravidla by se měla měnit jen na základě společné dohody, nikoli proto, že nevyhovují velkým zemím. Byl bych pro pružnější pravidla, ale automatický trest za porušení pravidel Paktu, žádné hlasování. Například aby stát, který porušuje společná pravidla, přišel o svůj podíl v Evropské centrální bance. Prostě odevzdat jeho peníze do státních pokladen ostatních států.