Ministři financí sedmi nejvyspělejších zemí (G7) na konci prvního únorového týdne v Londýně slavnostně ohlásili vymazání nebo alespoň snížení dluhů těm nejchudším zemím. Zatím se ale nedohodli, kolik procent dluhů by se vlastně mělo odepsat, za jakých podmínek a hlavně, kdo to všechno zaplatí. Přesto nejde podle komentátorů o planý slib a některé z nejchudších zemí světa se v dohledné době dočkají dne, kdy budou zbaveny svých mezinárodních finančních závazků.
Vyslyšený hlas
O snížení dluhů nejchudších zemí jednají západní státníci již téměř dvacet let. V polovině osmdesátých let uvažoval americký ministr zahraničí James Baker nejprve o změně podmínek úvěrů, o tři roky později se přešlo k odpouštění úroků a nakonec došlo i na snížení samotných dluhů. G7 před devíti lety uvažovala o jejich snížení na polovinu, pak o 80 % a 90 % a nyní zřejmě dojde k jejich úplnému odepsání. „Nejbohatší vyslyšeli hlas chudých. Je to poprvé, co bylo stoprocentní odpuštění dluhů zmíněno v komuniké G7,“ radoval se v Londýně 6. února britský ministr financí Gordon Brown. Dohoda „velké sedmičky“ je zatím taková, že odpuštění dluhů by se mělo týkat okolo třicítky nejzadluženějších chudých států, z nichž většina je v Africe. Kritéria pro jejich výběr byla stanovena před deseti lety Mezinárodním měnovým fondem – jde o země, jejichž dluhy jsou větší než jejich příjmy z exportu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
