Méně státu, více soukromí

„Když se zemi daří, stávají se z lidí egoisté a začnou hlasovat napravo,“ citovaly den po dánských parlamentních volbách švédské noviny jednoho dánského dělníka. Z tohoto úhlu pohledu se tedy vítězství liberální strany Venstre v čele s dosavadním dánským premiérem Andersem Foghem Rasmussenem dá číst jako potvrzení úspěchu započatého kurzu. Dánsku se totiž daří. Liberálové vládnou od roku 2001, kdy ve volbách předstihli dlouhá léta vládnoucí sociální demokraty a koalici utvořili s konzervativní stranou. Svou pozici Rasmussen ještě posílil, když se dohodl o podpoře s pravicově populistickými lidovci. Společně pak pod heslem „méně státu, více soukromí“ započali reformy, které jsou Dánům evidentně po chuti.

Daně, penze a cizinci

A o co v letošních volbách hlavně šlo? Hlavní pozornost se – stejně jako před čtyřmi lety – soustředila na daňové zatížení obyvatelstva, politiku vůči uprchlíkům a přistěhovalcům a vztah Dánska k nově rozšířené Evropské unii. Co se daní týče, setkalo se Rasmussenovo rozhodnutí o zastavení jejich růstu s jednoznačným úspěchem. V Dánsku se vybírají jedny z nejvyšších daní v Evropě, které se následně přerozdělují do poměrně štědrého systému sociálních podpor v nejrůznějších oblastech. Vláda Fogha Rasmussena se rozhodla rok od roku stoupající daně zastavit, což mělo politiky přimět k disciplinovanějšímu sestavování státního rozpočtu. Daně tak od roku 2001 nestouply, ale bylo by neúplné nedodat…