Mimochodem

Na karneval, jenž byl o víkendu slavnostně rozpoután v Riu de Janeiro, nedá brazilská vláda dopustit, vždyť tři dny bezuzdného veselí po celý rok příjemně doznívají v jejím účetnictví. Jeho tradice se ovšem rozvíjí sotva sto padesát let a planetární atrakcí se stal teprve po roce 1935. Tehdy do něj pořadatelé poprvé začlenili strhující přehlídku tanečních škol samby, jejíž původ se odvozuje od extatického křepčení, při němž západoafričtí domorodci vyvolávali duchy svých předků. Globální slávu sambě zajistila až moderní civilizace se svou reprodukční technikou, započala gramofonem, šířila se rozhlasem a triumfovala v televizi. Obyvatelstvo zazobaného Severu se každou zimu rádo vzrušuje už jen tím vedrem, které při záběrech z Ria sálá z obrazovky.

V českých vískách se masopustní maškarády konaly dávno předtím, než se Brazílie objevila na mapách. Počátkem novověku si celoevropský věhlas na dlouhá tři století vydobyl karneval v Benátkách, kde nešlo ani tak o tanec, jako o volnou zábavu: maska dovolovala užít si rovnost, volnost i zvláštní bratrství dočasných bláznů z vlastního rozhodnutí. Kulturní efekt benátských karnevalů byl převážně literárně dramatický. Z improvizovaných komických scének, které tvořily jádro programu, povstala komedie dell’arte, potažmo celé její pozdější příbuzenstvo včetně cirkusových klauniád, kabaretních skečů, filmových grotesek či televizních estrád.

Chytré kousky evropských Kolombín se s živelností brazilských mulatek nedají…