Modli se a pracuj

Po britském Tony Blairovi přebírá žezlo Evropské unie rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Jaký člověk, politik a státník povede půl roku Unii? Je to otázka důležitá už proto, že Británii – předního zastánce otevřeného pracovního trhu a vstupu Turecka do EU – střídá Rakousko, přední odpůrce téhož. Schüssel ovšem nastupuje coby lídr státu, který v mnohém ohledu překonal svého tradičního mentora a tahouna Evropy – Německo. Rakousko, ještě v 90. letech známé jako země věčných velkých koalic, proporční demokracie, neměnná a myšlenkově zacementovaná země, která svůj šilink vázala na marku, je náhle vpředu a vede nad Německem v HDP na hlavu, v míře zaměstnanosti i v reformách. To vše za cenu toho, že právě Schüssel před šesti lety rozboural „proporci“ uzavřením koalice svých lidovců se Svobodnou stranou populisty a xenofoba Jörga Haidera. Tehdy za to Rakousko zaplatilo sankcemi ostatních 14 členů EU. Dnes – poté, co se haiderovci podle předpokladů rozhádali a rozpadli – se tato cena jeví jako výhodná.

To je třeba mít na vědomí, slyšíme-li, že slovem roku 2005 se v Rakousku stal výraz Schweigekanzler, mlčící kancléř. Média i levicová opozice jím už delší dobu označují skutečnost, že Schüssel je na rozdíl od jiných rakouských politiků velmi zdrženlivý, pokud jde o veřejné komentování aktuálních událostí. Před lety považoval své mlčení za zřejmě nejlepší odpověď na…