Castrovy Pompeje před zánikem

K nejpopulárnějšímu světskému čtivu středověku patřily vedle rytířských románů fantastické cestopisy. Novověk krátce po svém nástupu oba žánry ironicky přehodnotil: Cervantes vymyslel rytíře smutné postavy, Jonathan Swift zase kapitána Lemuela Gullivera, jenž na svých výpravách zabrousil mezi obry i trpaslíky, poznal říši moudře spravovanou koni, ale také země ovládané nejabsurdnějšími způsoby. Ke starým fantastických cestopisům i jejich gulliverskému zgrotesknění se nyní svérázným způsobem přiřadila publikace Michala Cihláře a jeho manželky Veroniky Richterové Cuba v detailech. Bizarní prostředí na vzdáleném ostrově, kde se v duchu hrabalovské poetiky „neuvěřitelné stalo skutkem“, zdokumentovala více než tisícovkou věcných fotografií všední reality.

Archeologie přítomnosti

Knihu, v níž najdeme jen pár stránek stroze informativního textu, zařadí asi knihkupci na regál s fotografickými publikacemi. Její zvláštní, zdánlivě banálně přirozený, ale zároveň až převratně nezvyklý ediční tvar to však rozhodně nevystihne. Dílo by se dalo spíš vnímat jako konceptuální akt, jako předběžný muzeální katalog skutečnosti, která je kupodivu stále živá, jako obrazový inventář Pompejí těsně před zánikem.

Michal Cihlář (nar. 1960) je svou profesí především grafik. Už koncem 80. let upoutal pozornost linoryty, v nichž oproti dobovým snahám o suverénní zkratkovitost…