Daří se Američanům to, co si slibovali, když od tažení na Saddámův Irák čekali postupnou demokratizaci Blízkého východu? To je dnes zásadní otázka. Ještě před půl rokem se zdálo, že ano, zejména když v Libanonu propukla „cedrová revoluce“. Demokratizace ale znamená vodu na mlýn islamistické opozici, což nyní ukázaly parlamentní volby v Egyptě. Pro další vývoj regionu bude mít velký význam to, jak silně a jakým způsobem promluví do autokratické egyptské politiky dosud zakázané Muslimské bratrstvo a jeho lídr Mohamed Mehdi Akef.
S Koránem a meči
Egyptské volby byly doprovázeny represemi a tuctem mrtvých. Muslimské bratrstvo, nejstarší a největší islamistická organizace vůbec, zaznamenalo velké úspěchy přes pokusy zabránit násilím jejím přívržencům v hlasování. Polovina kandidátů se dostala do parlamentu, ve kterém obsadí 76 míst (18 %), pětinásobek mandátů ve srovnání s volbami před pěti lety. Parlament bez opravdových pravomocí je na 80 % ovládaný Národně demokratickou stranou prezidenta Husního Mubáraka, která teď bude čelit rozhodné opozici. Změna ale nastala už během kampaně. Bezprecedentní množství kandidátů otevřeně proklamovalo principy islámského státu pod veřejně vystavenou vlajkou Bratrstva – Koránem se zkříženými meči. Bratrstvo je od roku 1954 zakázané, od 70. let tolerované a kandiduje skrytě na kandidátkách jiných stran. Tentokrát se ale projevilo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu