Šestinedělka v Gugolandu

Té zprávy si nešlo nevšimnout: bývalá prostitutka ukradla v ústavu vlastní dítě a vyloupila hračkářství. Senzace před Mikulášem. Zblízka je to smutnější.

Rakovník je pěkné město a zdejší mají vytříbený cit pro bezpečnost. Jenom centrum střeží šest kamer. Místní obchodní tepna, vánočně vyzdobená Trojanova ulice, je plná obchodů, tržnic, sekáčů. Právě tady na upozornění občanů Kateřinu zatkli, když se procházela první prosincový den s kočárkem. Podle důstojníka René Černého se „chovala klidně a dítě odevzdala bez problémů“. Teď je dvouměsíční dcera Šarlota zpátky v kojeneckém ústavu v Kolíně a matka Kateřina je stíhaná na svobodě. Ale kde ji najít?

Zkouším to na náměstí v kavárně U zlaté slepice. Ptám se na ni vrchního, krčí rameny. „Možná to budou vědět támhlety,“ ukáže na stolek, kde sedí dvě docela světácky vyhlížející mladé ženy. Lenka i její kamarádka jsou učitelky v mateřské školce. Kateřinu neznají, o jejích malérech ale už slyšely. „Ta, co ukradla kočárek? Dětské šaty? Je snědá, ne?“ ptá se jedna z učitelek, která popis Kateřiny při celostátním pátrání zřejmě propásla. Kde Kateřina v Rakovníku bydlí, mladé dámy netuší, ale tohle je malé město a „každý tu zná každého“, jak říká Lenka. Takže popadne mobil a telefonuje známým. Brzo se chytne a s mobilem u ucha cituje policejní popis: Blondýnka, třicet let, 170 cm, čistý…