Na opiové frontě klid

„Opium je v současné době jediná možnost, jak přežít,“ říká farmář Hekmatulla. On i jeho sousedé z vesnice ve východoafghánské provincii Nangarhár, dvacet kilometrů od pákistánské hranice, pěstují opium už léta. Pokud by se drželi tradiční pšenice, rychle by prý přišli na buben. Pšenice se dováží z velkých farem v Pákistánu a její cena je tak nízká, že tady v pohraničí se afghánským rolníkům její pěstování nevyplatí. I když ceny surového opia poslední dobou kvůli vysoké produkci klesají, je pěstování opiového máku v porovnání s jinými plodinami stále ještě nesrovnatelně výhodnější. Rolník sice potřebuje trvale zavlažovanou půdu, ale kilogram surového opia mu zato vynese kolem 400 dolarů. Z jednoho akru tak lze získat opium až za 6000 dolarů – zatímco akr pšenice vynese s bídou desetinu.

Ochranná ruka polních velitelů

Na pěstování opiového máku druhu Papaver somniferum, který po naříznutí vydává šťávu, z níž se dá získat surové opium, se v posledních letech dali všichni rolníci z Hekmatullovy vesnice. Zasadili ho na většině výměry a rýži, pšenici či zeleninu nechali na podzimní sezónu, kdy mák nestačí dozrát. Nemusí se obávat represí, protože nad drogovým byznysem drží ochrannou ruku všichni místní velitelé (rolníci jim odevzdávají deset procent ze zisku, „daň“ ve výši 15 procent platí také heroinové laboratoře a 18 procent odevzdávají pašerácké…