Řekni Karáskovi ne

Na zdejším politickém nebi představuje zvláštní úkaz: demonstrativně vstupuje do strany, když ji její členové hromadně opouštějí a chce ji vést v momentě, kdy pro ostatní je už vlastně po smrti. I když se nakonec faráři a bývalému nepříteli státu Svatopluku Karáskovi na víkendovém sjezdu US-DEU nepodařilo dostat se do jejího čela, jeho politický vzestup a pád stojí za podrobnější popis. Je to příběh o tom, jak se v Česku dělá politika a jak se v jejím víru roztáčí i nezpochybnitelná morální autorita.

Sváťa napsal dopis

„Určitě přijďte, rozhodl jsem se probudit liberály z letargie, chci, abychom se společně pokusili zabránit rostoucímu vlivu komunistů a nabídli voličům dobrý program,“ odpovídá uprostřed týdne do telefonu na žádost o schůzku Karásek. „Mám chuť se do toho pustit a strhnout k tomu i ostatní.“

Po třiceti letech je Svatopluk Karásek zase v boji. Ostatně má na čem stavět. V sedmdesátých letech si tu získal proslulost jako odvážný rebel proti režimu a ta pověst už mu zůstala: před třemi lety dostal na společné kandidátce unionistů a lidovců rekordních třináct tisíc preferenčních hlasů, a usedl tak do lavic českého sněmu. Tam se etabloval především jako „muž morálky“ a zásadový antikomunista. Svého času nosil i kravatu s obrázkem vztyčeného ostnatého prostředníku a nápisem Fuck the KSČM – dar od autorů petice S komunisty…