Dva tuláci kotví v Praze

Vnímaví posluchači, kteří se za dobrou muzikou neváhají vydat do méně propagovaných klubů, barů a kaváren, si už toho fenoménu určitě všimli. V Čechách a obzvláště v Praze se totiž jako houby po dešti vyrojili talentovaní písničkáři, které spojuje fakt, že pocházejí z anglicky mluvících zemí. Jeden den hrají v Balbínově poetické hospůdce a další večer baví stejným způsobem publikum v Paříži, Londýně či Hannoveru. Přitom bydlí na Andělu nebo Kačerově, mají české přítelkyně, případně manželky, a tudíž tu čím dál víc zapouštějí kořeny. Ukázkovým příkladem takových napůl usazených světoběžníků je Angličan James Harries a Australan Jamison Young.

Zítra v Londýně

Oba kolem třicítky, každý s jiným životním příběhem, ani jeden z nich se ale netouží vrátit do míst, kde vyrůstali. O stavu světa a zdejší společnosti si nedělají žádné iluze, ačkoli bez jistých sympatií ke svému okolí by v cizím prostředí jistě dlouho nevydrželi. Na otázku, proč se usadil právě tady, odpovídá Young bez obalu: „Protože západní Evropa je moc drahá.“ A Harries své kosmopolitní myšlení dokládá mimoděk v michelské hospodě u krušovického piva. „Zítra hraju v londýnském rádiu s Fun Lovin’ Criminals,“ říká, jako by si opakoval, co všechno musí koupit cestou domů v koloniálu.

Tyto bezesporu nadané a pozoruhodné osobnosti staví svou pomalu, ale jistě rostoucí popularitu na jiných…