Každý ví, kdo nám vládne

Monstrproces měl odhalit Uzbekistánu pravdu o andižanském krveprolití z letošního května. V realitě připomínal spíše padesátá léta.

Od květnových nepokojů v uzbeckém Andižanu uplynulo už půl roku, v zemi je toto téma stále aktuální. Vyšetření incidentu mezinárodní komisí prezident Karimov urputně odmítá s tím, že uzbecký stát si vše objasní sám. Jak, o tom vypovídá soudní proces se 106 obviněnými z rozpoutání nepokojů. Prvních 15 bylo minulé pondělí v Taškentu odsouzeno k trestům od 14 do 20 let vězení. Každý z nich měl na krku v průměru patnáct trestných činů včetně vražd a terorismu, zástupce generálního prokurátora Anvar Nabijev ale už v prvních dnech procesu odmítl spekulace o trestu smrti (Uzbekistán popravuje kolem 50 odsouzených ročně). To vyvolalo dohady, že obžalovaní uzavřeli s úřady dohodu: výměnou za relativně nízké tresty zahrají u soudu divadlo. Organizátoři se totiž snažili učinit proces co nejvíce veřejným, aby vyšla najevo „pravda“ o celé události. Připomeňme, že při nepokojích z 13. května zahynulo podle vládní verze 183 a podle ochránců lidských práv až 4000 lidí.

Nutili je demonstrovat násilím

U soudu měli k dispozici speciální místnost i zahraniční diplomaté a novináři, zájem však po několika dnech rychle opadl. Dění v síni totiž připomínalo kombinaci komunistických monstrprocesů a science-fiction: obžalovaní se v plném rozsahu přiznávali, káli se za své činy, plakali, advokáti se neodvažovali…