Glosa

Z každého politického rohu se ozývá hlasité: my korupci porazíme, my jsme lék proti špíně. Jenže když dojde na věc, která může uplácení skutečně omezit, ukazuje se, že jde jen o prázdná slova. Například nyní sněmovna začne ve druhém čtení projednávat nový zákon o veřejných zakázkách, a podle dosavadního průběhu to vypadá, že rozhodně nebude lepší a méně korupční než ten stávající.

Už roky Transparency International a Nejvyšší kontrolní úřad připomínají, že je potřeba jasný zákon, bez výjimek a skulinek, pokud možno co nejstručnější a nejotevřenější, umožňující veřejnou kontrolu všeho. Ten stávající, a bohužel i ten připravovaný, však stále operuje pojmy jako obchodní tajemství, výjimka či kvalifikační předpoklady, umožňujícími při troše šikovnosti přihrát zakázku komukoli.

Místo zásadnějších změn a otevření zákona kontrole si však poslanci hrají se slovíčky a přemítají, zda napsat zveřejnit či uveřejnit, či zda místo pojmu písemně nenapsat v listinné podobě. To, co by nejvíce pomohlo, přitom není tak obtížné objevit: omezení výjimek a veřejné rozlepování obálek. Pokud se tak nestane, i nadále se budou moci beztrestně opakovat na hony páchnoucí situace jako Internet do škol, dálnice D47 a politici bez jediného pokrčení ramen svých stranických kolegů budou žádat „na stole pět v českých“ a ze státní kasy dál zbytečně potečou miliardy.