Dopisy

Ještě ke „zhuleným hipíkům“

Pan Marek Fak se ve svém článku Zhulení hipíci, končíme (Respekt č. 45/2005) dopustil několika nepřesností, na které bych rád upozornil.

Je samozřejmě věcí mínění tvrdit, že američtí „konzervativní novináři jsou obecně straničtěji zaměření než liberálové, nekriticky chválí jednu stranu a tvrdě kritizují druhou“. Má zkušenost je, že obě strany si v Americe v tomto nezadají. To však není to Fakovo tvrzení, na jehož kritice bych chtěl bazírovat.

Fak totiž na jiném místě píše: „Konzervativní hnutí se Goldwaterovou kandidaturou (na prezidenta v roce 1964 – pozn. R. J.) dostalo na okraj.“ Právě naopak, Goldwaterova kandidatura byla pro americké konzervativní hnutí klíčová, neboť je zaktivizovala a ono se dostalo do středu americké politiky. Byť Goldwater prohrál, jeho kandidatura Republikánskou stranu učinila stranou konzervativní a bez ní by nikdy nedošlo k následným vítězstvím Richarda Nixona, Ronalda Reagana a George W. Bushe.

Naprosto nepravdivým je označení senátora Goldwatera za rasistu, jak to Fak učinil. Goldwater byl celý život osobním odpůrcem rasismu a stoupencem integrace černochů. Byl však taky stoupencem svobody, dobrovolnosti, decentralizace a ústavních omezení federální vlády. V 50. letech byl jedním ze spoluzakladatelů největší americké organizace za práva černochů NAACP v Arizoně, sám jako…