Vyvolení po padesáti letech

Bydlet v tomhle domě bývalo privilegium, dnes je to spíš neštěstí. Výborný televizní dokument zachytil konec jednoho ideálu.

Společnost nerozdělují jen různé zájmy, ale také odlišné vzpomínky. Ve stejné době, kdy političtí vězni v Krušných horách rubali uran, budovaly mládežnické brigády v podhůří monstrózní stavbu, v níž se měl uskutečnit vysněný socialistický ideál. Projekt litvínovského Koldomu vzešel z myšlenek meziválečné avantgardy, základní kámen byl položen v nadšené atmosféře roku 1946 a první nájemníci se do něj začali stěhovat o šest let později, v temném roce 1952, když vrcholily politické procesy. Táhlo jim tehdy na třicet, byli pečlivě vybíráni a měli vytvořit vzornou komunitu. Mnozí z nich v Koldomě dodnes žijí. Režisérka Andrea Prenghyová zachytila jejich přítomnost i jejich vidění minulosti v pozoruhodném autorském dokumentu 11 pater ideálu, jehož premiéru zařadila Česká televize do hlavního vysílacího času v den šestnáctého výročí 17. listopadu.

Hemžení pod kamenem

Milovníky jednoznačných pravd může pobouřit, že oslavy státního svátku boje za svobodu a demokracii budou provázet vzpomínky osob, jimž režim přisoudil výsadní postavení. Koldům má přes 350 bytů, v nichž může žít na 1500 osob, jde tedy o celé městečko pod jednou střechou. Vymyslely jej přední osobnosti levicové moderny, jež se u nás bohatě rozvinula za první republiky. Eugen Linhart, člen Devětsilu, patřil k nejnadanějším českým puristům v intencích…