Ve hvězdách

Tisíce Íránců vyrazily minulý týden do ulic a s pýchou vzpomínaly, jak před čtvrt stoletím jejich revoluční úderka více než rok okupovala velvyslanectví USA v Teheránu a jeho zaměstnance držela jako rukojmí. V době současných ostrých sporů o íránský jaderný program tak vláda v Teheránu vyslala do světa – a především americkému „Satanovi“ – jasný signál: Jsme stále ve střehu a vzpomeňte si na svůj zdejší debakl.

Události íránského podzimu 1979 představovaly výhrůžnou tečku za celým předchozím desetiletím. Po ropné krizi, prohraném Vietnamu, Rudých Khmerech, aféře Watergate přišla další Jobova zvěst: prozápadně orientovaný režim šáha Rezy Pahlavího v Íránu svrhla islámská revoluce a do čela země se postavil vášnivý fundamentalista ájatolláh Chomejní. Šáh uprchl a po několikaměsíčním exilu v Egyptě odletěl na léčení do Spojených států. Ty se totiž na rozdíl od evropských zemích nerozpakovaly jej přijmout a riskovat tím konflikt s novou agresivní íránskou mocí. A střet opravdu přišel: 4. listopadu 1979, krátce po Rezově příletu do USA, obsadila úderka studentských revolučních gard na Chomejního pokyn americkou ambasádu. Všech devadesát přítomných zaměstnanců a návštěvníků se změnilo v rukojmí. Ájatolláhův režim vyhlásil, že je propustí jedině na oplátku za vydání šáha. Uvěznění lidé na ambasádě dostali pouta, zavázali jim oči, nesměli hovořit s nikým kolem sebe. Teprve po…