Afghánistán má po pětadvaceti letech války opět svůj parlament. O jeho složení rozhodovali v praxi mulláhové a z poloviny ho tvoří stará válečnická garda.
„Války mají lidé po krk a mudžáhidů taky, ale naše společnost funguje podle vlastních zákonů,“ snaží se Ismaíl zformulovat odpověď na otázku, proč ve volbách vyhráli bývalí polní velitelé a lidé s nimi spojení. „Přišel za mnou jeden z místních učitelů, tak jsem mu domluvil shromáždění a on po nocích s rodinou vylepoval plakáty,“ říká Ismaíl, který se jako „inženýr“ (diplom nemá, ale umí slušně počítat a stavařské umění porůznu odkoukal) doma ve vesnici Mormulu těší značné autoritě. „Samozřejmě, že učitel neměl šanci, rozhodovalo se v pátek před volbami v mešitě.“ Na venkově, kde žije na 80 % obyvatel Afghánistánu, měli rozhodující slovo mulláhové, a ti se vyslovili pro toho, koho znali a kdo měl moc i peníze.
Stará válečnická garda získala podle odhadů polovinu z 249 křesel v dolní komoře parlamentu. Kolem padesáti mandátů připadlo nezávislým, tedy širokému spektru osobností typu od vesnických lékařů přes úředníky až po byznysmeny. Jedenáct mandátů získali bývalí komunisté, dnes vnímaní v celkem pozitivním světle, a 68 připadlo na základě volebního systému ženám.
Bojovníci i aktivistky
Volby však měly daleko do kritérií vyžadovaných mezinárodními organizacemi. „Ve městě na hlasování dohlížejí pozorovatelé a lidé jsou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
