Marti Ahtisaari řeší z pověření OSN zdánlivě neřešitelnou věc: jak zajistit nedělitelnost Srbska a suverenitu kosovských Albánců.
Před týdnem tomu dala Rada bezpečnosti OSN zelenou: vznikne mezinárodní tým a zahájí vyjednávání mezi Bělehradem a Prištinou. Světové společenství tak po šesti letech přikročilo k řešení kvadratury kruhu – budoucího postavení Kosova. Ještě v roce 1999, kdy se po náletech NATO podařilo zastavit pokus o genocidu tamních Albánců, bylo řečeno, že Kosovo zůstává součástí Srbska, ale v praxi se tato otázka ocitla ve vakuu. Jenže věci se mění a podle mezinárodních správců Kosova už nelze řešení odkládat. O naléhavosti problému je přesvědčily především násilnosti z loňského března, kdy zahynuly dvě desítky kosovských Albánců i Srbů a byla zničena řada srbských svatyní a domů. Zpráva, kterou poté sestavil pro OSN norský velvyslanec při NATO Kai Eide, uvádí řadu dalších pádných argumentů, proč je třeba dát Kosovu řešením jeho postavení novou perspektivu.
Napětí neklesá, ale roste
V Kosovu roste napětí především kvůli nevyjasněné budoucnosti. Nedaří se tak návrat dvou set tisíc srbských uprchlíků, kteří odešli se srbskými jednotkami, a i těch pár, co se vrátilo, je mnohdy připraveno sbalit svých pět švestek, pokud nad Kosovem zavlaje prapor Albánců. Na vině je nedostatečná integrace té hrstky Srbů, která v zemi po válce zůstala. Hovoří se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
