Cesta do hlubin úředníkovy duše

Být u moci neznamená být mediálně známý. O všedních mechanismech vládnutí vypovídají dvě nenápadné knížky.

Velkou část knižního sortimentu tvoří tituly, jejichž autoři se bez výraznější literární ctižádosti pokoušejí shrnout vlastní zkušenosti z nejrůznějších oborů, obvykle formou vzpomínek, zpovědí či všelijakých osobně laděných příruček. Velkému zájmu recenzentů se taková dílka netěší, pokud se nejedná o mediálně známé osobnosti, o nichž veřejnost beztak ví skoro všechno. Jenže o tom, jak opravdu funguje svět, se dozvíme spíš od odborníků, kteří se pro samou práci nestihli proslavit. Zastavme se u dvou nenápadných knížek, trochu podobných, ale zároveň nebetyčně rozdílných. První sepsal vysoký vládní úředník, jehož profesionální kariéra je ryze tuzemská, druhou mezinárodní expert v oboru řízení, správy, poradenství a vzdělávání, který po odchodu do exilu působil v desítkách zemí celého světa.

Vznešenost úřadu

Doc. ing. Václav Petříček, CSc. pracoval od sedmdesátých let na Státní plánovací komisi a po roce 1990 působí nepřetržitě ve funkci náměstka ministra (hospodářské rezorty). Pro svou konfesi s názvem Pohled do hlubin úředníkovy duše si zvolil formu rozhovoru. Od novináře Ivana Matějky si přitom nechá dost podkuřovat, ale to se dá z jeho hlediska snadno ospravedlnit: knihou totiž sleduje nadosobní cíl, chce obhájit vysoký étos a hluboký smysl úřednického povolání, v němž nad jiné vynikl, a lepší vzor než sebe sama by…