Dopisy

Proti Vioxxu nemluví jen emoce

Ševče, drž se svého kopyta, lze vzkázat Pavlu Kohoutovi po přečtení příspěvku Vrahem je prý Vioxx (Respekt č. 38/2005). Autor, známý ekonomický analytik a komentátor se schopností popularizace ekonomických věd, se v tomto případě pustil na velmi tenký led, na kterém jsou si mnohdy nejistí i odborníci z medicíny. Je v hrubém rozporu s realitou tvrdit, že údaje o kardiovaskulárních účincích rofecoxibu (obchodní název Vioxx) jsou založeny na pozorování deseti pacientů a jedné neprůkazné studii. Pravdou je, že první signál o zvýšeném kardiovaskulárním riziku rofecoxibu se objevil již v roce 2001 po publikaci kontrolované studie VIGOR s 8 tisíci pacienty a od té doby se důkazy kumulovaly až do podzimu roku 2004, kdy výrobce dobrovolně tento přípravek stáhl z trhu. Vyšší kardiovaskulární riziko rofecoxibu je dnes potvrzeno na úrovni analýz desítek klinických studií. Odborná diskuse se dnes zaměřuje spíše na otázku, proč regulační úřady po tři roky proti rofecoxibu podezřelému z kardiovaskulárního rizika nezakročily. Další mnohem závažnější otázkou je, zda toto riziko nemají také starší léky typu ibuprofenu, které v době svého uvedení na trh nemusely být tak důsledně testovány jako přípravky nové. Bezpochyby je nesmírně náročné prokázat příčinnou souvislost mezi poškozením zdraví, neřkuli úmrtím, a podáním jakéhokoli léku. Kauza Vioxx ale není, jak nám autor podsouvá,…