Buldoci z KGB pod kobercem

Únosy, vraždy, čistky a tajné smrti – běloruský diktátor Alexander Lukašenko má stále co na práci. Sotva se mu podařilo zkrotit tamní KGB, už zase musí rozhánět opoziční velezrádce, kteří by mu chtěli upřít doživotní prezidentství. Sledovat ten cirkus z Česka má pikantní příchuť. Zdejším obdivovatelům Lukašenka totiž roste popularita a užuž sahají po moci: ve vládě by dnes komunisty rád viděl každý čtvrtý Čech. Proto stojí za to poslechnout si následující příběh. A vnímat ho jako možné „vzpomínky na budoucnost“.

Přezdívají mu „poslední evropský diktátor“ a on se snaží, aby o ten titul příliš brzy nepřišel. I proto provedl Alexandr Lukašenko před časem ráznou čistku. Zvláštním nařízením sesadil z funkce šéfa běloruské KGB (čili tajné policie) generálporučíka Leonida Jerina. Ne že by to bylo kdovíjaké překvapení, naopak – všichni znalci situace to s jistotou předpovídali. Generál totiž už loni brzy po říjnových – a pro Lukašenka „vítězných“ – volbách do parlamentu nečekaně dostal mimořádnou dovolenou. Řadový zaměstnanec by měl jistě z téhle náhlé laskavosti jinak téměř patologicky přísného a věčně nespokojeného šéfa velikánskou radost a hleděl by využít této skvělé příležitosti k odpočinku u teplých břehů Rudého či alespoň Černého moře anebo v nějakých privilegovaných lázních pro běloruské celebrity. Ovšem v případě…