Techniky moci

Osudy dvou očekávaných a stále znovu a znovu odsouvaných zákonů – protialkoholového a o obnovitelných zdrojích energie – upozornily na sklonku roku na jeden fenomén zdejší politiky: v šuplatech poslanců občas některé zákony uvíznou na dlouhé měsíce či léta. V kontrastu s tím naopak jiné normy proklouznou do života nepozorovaně v jediném dni. O tom, zda zákon půjde „do sušičky“, anebo se naopak stane „jezdcem“ se rozhoduje v procesu, který se vyplatí znát.

Račte, prosím, k výboru

Desátého ledna uplynuly přesně dva roky ode dne, kdy skupina poslanců v čele s Hanou Marvanovou předložila ve Sněmovně novelu ústavy zavádějící přímou volbu prezidenta. Od té doby ale změna výběru nejvyššího představitele země, ke které se hlásí koalice a s jistými výhradami i opozice a kterou podporují lidé v průzkumech veřejného mínění, postoupila na své pouti parlamentem jen minimálně. Poslanci se zákonem zabývali jednou a jinak leží nepovšimnut zahrabán v papírech zvláštní komise pro otázky ústavy a ústavně-právního výboru. Za oněch čtyřiadvacet měsíců stihli přitom poslanci rozhodnout desítky zákonů s průměrnou projednávací dobou půl roku. „Všechny strany tvrdí, že přímou volbu podporují, ale nechce se jim do toho,“ komentuje osud „svého“ zákona Marvanová, která se po odchodu z politiky vrátila k advokátní praxi. „Přešlapování na…