Amerického spisovatele Lea Rostena (1908–1997) si budou čeští čtenáři pamatovat v souvislosti s prózou Pan Kaplan má třídu rád – neobyčejně humorným textem z prostředí jazykové školy pro přistěhovalce. Autor, který se narodil v polské Lodži a vyrůstal v USA jako bilingvní dítě střídající jidiš s americkou angličtinou, ovšem dokázal své jazykové dědictví zúročit i v odborných textech, pohybujících se na hranici lexikologie, folkloristiky a sociologie. I na tomhle poli z jeho práce vyvěrá to, co přineslo celosvětovou popularitu panu Kaplanovi – osobní zaujetí, humor a láska. Dokladem je kniha Jidiš pro ještě větší radost, kterou právě vydalo nakladatelství Garamond.
Ve světě nepřátel
Rostenův nevšední slovník jidiš byl a dodnes je primárně určen americkým Židům, kteří již prošli procesem asimilace natolik, že z jazyka svých předků znají už jednotlivá slova a nezřídka pouze v amerikanizované podobě. Proto autor téměř u každého jidiš hesla naznačuje, jak se dané slovo vyslovuje, tím, že uvede, s jakým ryze anglickým slovem se rýmuje. Jistěže si lze položit otázku, zda má takovýto přístup své opodstatnění i v našem kontextu – a odpověď překvapivě zní ano. Vždyť dnes i valná většina z nás zná jidiš především zprostředkovaně z USA, díky dílům amerického židovského spisovatele Isaaka Bashevise Singera, jehož tvorba ovšem musela být nejprve přeložena do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu