Kdo se bojí švarcsystému

Ke každé koruně na čistou mzdu ještě jedna koruna a nějaké haléře státu na daně a odvody. Tak vypadá propočet průměrného českého podnikatele při přijímání nových zaměstnanců. Není potom divu, že se část firem se svými zaměstnanci dohodne na tom, že si pracovník opatří živnostenský list. Zaměstnavatel za něj nebude muset platit zdravotní a sociální pojištění, tím pádem nabídne o trochu vyšší plat a ušetří oba – na úkor státní kasy.

Tento tzv. švarcsystém se pokusil novým zákonem omezit ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Jelikož zároveň ohrozil i tisíce bezúhonných podnikatelů, minulou středu už vláda schválila zmírňující novelu. Ještě dál chce jít opoziční ODS: navrhuje švarcsystém legalizovat.

Neberte mě doslova

Švarcsystém se jmenuje podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. V prvních letech kapitalismu takto, na živnostenský list, ve své stavební firmě zaměstnával prodavačky, řidiče i topiče. Na konci roku 1991 parlament přijal speciální zákaz a Švarc později skončil za neplacení daní a sociálního pojištění za své zaměstnance na tři a půl roku ve vězení.

Přesto se v Česku uplatňuje švarcsystém dodnes. V roce 2003 za něj úřady práce pokutovaly celkem 271 odhalených firem (za první tři čtvrtletí loňského roku jich bylo 180). Podle všeho jde přitom jen o špičku ledovce. „Přesná čísla nikdo nezná,“ říká Jaroslav Drábek, předseda…