Válka o adrenalin
Česko se na pár týdnů proměnilo ve významnou fotografickou křižovatku: krom jiného je tu k vidění přehlídka nejlepších novinářských snímků loňského roku World Press Photo a velká retrospektiva dokumentaristy Antonína Kratochvíla v brněnském Domě umění. Obě výstavy si říkají o srovnání. Víc než kdy dřív totiž nad nimi vyvstává otázka, co nám v současné bezbřehé záplavě obrazů může ještě fotožurnalistika nabídnout.
Česko se na pár týdnů proměnilo ve významnou fotografickou křižovatku: krom jiného je tu k vidění přehlídka nejlepších novinářských snímků loňského roku World Press Photo a velká retrospektiva dokumentaristy Antonína Kratochvíla v brněnském Domě umění. Obě výstavy si říkají o srovnání. Víc než kdy dřív totiž nad nimi vyvstává otázka, co nám v současné bezbřehé záplavě obrazů může ještě fotožurnalistika nabídnout.
Tam někde je Dárfúr
V pražském Karolinu je na výstavě toho nejlepšího, co reportéři světových deníků, agentur a magazínů loni zachytili, nezvykle těsno. Lidé se mačkají před panely, a když člověk potřetí stojí frontu, aby si mohl přečíst doprovodný popisek, dojde mu, že novinářská fotografie se těší i ve věku internetu neobyčejné divácké přízni. Výběr poroty už několik let potlačuje explicitní zobrazení násilí, preferuje symbolickou hodnotu fotografií, ucelené příběhy, umění vnímat kontext.
I tenhle střídmý ročník World Press Photo samozřejmě stojí na nejdramatičtějších událostech loňského roku. Poprask na Haiti, neklid v Iráku, asijské tsunami, beslanský teror, genocida v Dárfúru – od všeho tu najdeme kousek. Zajímavé je, že fotografie o povaze událostí nevypovídají zdaleka jen svým obsahem, ale nepřímo i formou. Pouliční nepokoje na Haiti zaznamenal reportér Schaul Schwarz jakoby v chvatu, černobílý reportážní esej z odklízení trosek v Indonésii v sobě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu