Práce v Unii mizí v dáli

Prostě se usadit kdekoli na kontinentu a sehnat si tam práci – to je jedna ze základních výsad Evropanů sdružených v Unii. Unijním nováčkům je však zatím zapovězena ve dvanácti zemích staré „patnáctky“. A spor o to, zda mají mít noví členové EU stejná pracovní práva jako ti původní, má mnohem větší význam, než by se mohlo na první pohled zdát – hýbe celou Unií, naposled způsobil krach ústavní smlouvy ve Francii. Po roce a půl od rozšíření je tedy čas na bilanci. Naplnily se obavy z bájného levného polského instalatéra? A jak se rozhodne dvanáct obrněných členů příští rok na jaře, kdy se budou rozhodovat, zda svůj trh otevřít, nebo ho nechat zavřený na další tři či rovnou pět let?

Rakousko a Německo: zavřeno

To téma znovu oživila nedávná společná výzva rakouských a českých intelektuálů. Téměř tři stovky osobností z obou stran hranice v ní žádají obě vlády, aby zlepšily vztahy obou zemí. Ta vídeňská by tomu podle signatářů mohla pomoci tím, kdyby bez omezení otevřela rakouský trh. „Vláda nemá žádné studie, které by říkaly, že zrušení omezení uškodí trhu práce, pouze populisticky naslouchá náladám ve společnosti,“ říká Přemysl Janýr, předseda Fóra pro česko-rakouské vztahy, které za výzvou stojí. Sám kancléř Wolfgang Schüssel opravdu nedokáže dát na stůl jasné důkazy, že otevření trhu uškodí tamní příznivě nízké nezaměstnanosti. „Ale proč…