Paroubek blbne

Chvílemi to vypadá, že se před týdnem nekonaly volby v Německu, ale v Česku. Sociální demokraté pyšně slaví, občanští demokraté zase zaraženě komentují propad sousedních konzervativců. Nejvíce se ale utrhl ze řetězu premiér Jiří Paroubek – i když ten si masku tvrdého muže čím dál častěji nasazoval už před německými volbami. Odložil svoji počáteční chladnokrevnost, úsměv a umění debaty. Sněmovnu či vládní prostory brázdí s důležitě zachmuřeným čelem, na otázky odpovídá nabroušeně, stěžuje si na spiknutí médií a se zemanovským gustem uráží své opoziční protivníky i koaliční partnery. Jak rychlá proměna. Je pravda, že Češi podle sociologických analýz touží po silných vůdcích, ale že by se síla prokazovala pyšným nafukováním? Premiér je o tom zcela zřetelně přesvědčen.

Doruda!

„Kdybych byl Gerhard Schröder, vyletěli by z koalice ještě dnes. Jen proto, že chci zachovat stabilitu alespoň do konce roku, tak to neudělám hned dneska,“ prohlásil viditelně rozčilený Paroubek poté, co koaliční lidovci podpořili návrh ODS na vznik vyšetřovací komise, která by se zabývala privatizací Unipetrolu. Ta totiž páchne nejen pohonnými hmotami.

Paroubek má pravdu jen v jedné věci – není Gerhard Schröder. O schopnostech německého lídra si můžeme myslet, co chceme, ale skutečností je, že dokázal už dvakrát vyhrát volby. Navíc nikdy nepodtrhl své koaliční partnery a nedělal nic, co by pro ně bylo nepřijatelné. Paroubek na své vládní místo…