Železný oř míří do Lhasy

Západočínský Golmud opanovala tíseň. Moderní žlutá budova vlakového nádraží, široké bulváry, perfektně vybavené supermarkety i luxusní hotely se marně snaží vyhrát souboj se skličující prázdnotou. Nic nenasvědčuje tomu, že už příští sobota by měla do života města i celé provincie přinést převratnou změnu a otevřít novou kapitolu v jejich dějinách.

Dobře už bylo

Právě na 1. říjen je totiž naplánováno slavnostní ukončení stavby železnice z Golmudu do tibetské metropole Lhasy; projektu, který pekingská vláda chápe jako stěžejní pilíř Programu rozvoje západní Číny. Ten iniciovala v roce 1995 s cílem zacelit trhlinu, která se rychle začala rozrůstat mezi prosperujícím východem země a prohlubující se chudobou a zaostalostí západních provincií.

Po sváteční atmosféře však v Golmudu není ani památky. „Nikdo neví, jaká budoucnost nás teď čeká. Dlouhé roky tady končila železnice a město situované na severním okraji Tibetské náhorní plošiny sehrávalo veledůležitou funkci strategického dopravního uzlu, překladiště a přestupní stanice pro cestující do Tibetu. Díky tomu taky vyrostlo z vesnice o dvou stovkách obyvatel na čtvrtmilionovou metropoli,“ říká zaměstnanec cestovní kanceláře, kterou živí autobusová přeprava turistů z Golmudu do Lhasy.

A mučivá nejistota svírá i obyvatele na druhém konci právě dokončovaného koridoru. Období nejstrašnějšího pronásledování,…