Česká republika dostala předminulý týden nelichotivé vysvědčení: Mezinárodní energetická agentura jí prostřednictvím svého předsedy Claude Mandila oznámila, že z nových zemí Evropské unie nejméně šetří energií. Zatímco energetická náročnost české ekonomiky klesla od roku 1992 o 17 procent, okolní státy jsou na tom mnohem lépe. Ministr průmyslu Milan Urban okamžitě přislíbil, že se polepšíme, a současně upozornil, že za horší výsledek může především historická struktura českého průmyslu. Jinými slovy: nelze prý rovnocenně srovnávat průmyslové Česko se zemědělským Polskem. Jak na tom tedy vlastně jsme a kde můžeme ušetřit?
Moskva a ČEZ
Vysoká energetická náročnost české výroby je opravdu z velké části dána historicky a podepsala se na ní už struktura průmyslu z dob Rakouska-Uherska, kdy se v Čechách vyráběly hlavně velké stroje od lokomotiv po lodní motory. Tohle směřování ještě utužilo členství v sovětském bloku. „Když Rusové rozdělovali, co kdo bude dělat, tak nám přiřadili těžké strojírenství,“ říká Jaroslav Maroušek, ředitel poradenské firmy pro efektivní využívání energie Seven. Je to vidět i na struktuře spotřeby – přes 40 procent tuzemské energie zde spotřebovává průmysl a stavebnictví, kdežto průměr Unie je kolem jedné třetiny. Ke snižování energetické náročnosti je proto v Česku menší prostor než v okolních státech. Důvod vysoké energetické náročnosti v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
