OSN je stejná, svět není horší

Z New Yorku přišla minulý týden dobrá a špatná zpráva. Reforma OSN se nekoná, ale…

Tak nejdříve ta špatná: Jediná skutečně globální celosvětová organizace se minulý týden pokusila přizpůsobit podmínkám 21. století a neuspěla. 175 světových lídrů neschválilo na Valném shromáždění OSN zevrubnou reformu, kterou si pro sebe – a řekněme rovnou, že šikovně – vymyslela samotná organizace. Svět není po zasedání nejreprezentativnějšího výběru planety lepším nebo nadějnějším místem k žití, a přitom mohl být. I pro malou a relativně blahobytnou zemi ve střední Evropě je to zklamání, přestože přímé důsledky schytají nejdříve ti nejvíce zranitelní: lidé v zemích třetího světa trpící hladem, AIDS nebo genocidou páchanou s požehnáním vlastní vlády. I naprostého sobce u Vltavy ale může zneklidňovat terorismus nebo šíření zbraní hromadného ničení – hrozby, které zatuhlá OSN v dohledné době nijak podstatně neotupí.

A teď dobrá zpráva. OSN stále existuje a její význam nikdo nezpochybňuje, přestože jí některé klíčové země ještě docela nedávno věštily pád do naprosté bezvýznamnosti. Reforma není odepsaná, pouze přibržděná a na její podstatě a nezbytnosti existuje široká shoda. Srozumitelný prostor k dohadování a přibližování je ostatně jednou ze služeb, které OSN světu nabízí. Státy spolu na půdě světové organizace stále mluví a v tuto chvíli se při tom posouvají správným směrem, jenom to jde všechno nesnesitelně pomalu. Svět není po prvním…