Paleontologové už ani nedoufali, že někdy najdou fosílie pravěkých předků dnešních šimpanzů. Podle stávajících představ měli předci těchto lidoopů obývat vlhké pralesy střední a západní Afriky, kde nacházeli hojnost potravy. V pralesích však vládnou podmínky zcela nevhodné pro dochování fosílií, a tak o evoluci šimpanzů nevíme prakticky nic. O člověku víme více, protože počátky jeho evoluce jsou spojovány se suchými východoafrickými savanami. Život na travnatých pláních byl krušný a naši předci se museli ohánět, aby obstáli. To nastartovalo jejich závratnou evoluční kariéru. Nyní byly u keňského jezera Baringo objeveny zuby šimpanzů staré půl milionu roků. Pravěcí lidoopi tedy zjevně obývali i velmi suchý kraj, který jim měl být podle stávajících představ vědců zapovězen. Otázkou teď je, proč člověk na pobyt v savaně reagoval evolučním vzestupem a šimpanz nikoli.
Tým genetiků vedený Brucem Lahnem z University of Chicago prostudoval dva geny, jejichž poškození má za následek drastické zmenšení lidského mozku, takzvanou mikrocefalii. Lahn tyto geny podezírá z nastartování evoluce člověka, protože mohly prvním lidem zajistit podstatně větší mozek, než jakým příroda obdařila lidoopy. Lahn přitom zjistil, že před 37 000 roky vznikla nová varianta jednoho genu a velmi rychle se prosadila. Dnes ji nese v dědičné informaci třetina lidstva. U druhého genu vznikla podobně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu