Gross končí, reformy ne

V rozhodující vládní straně pokračuje přesun moci do rukou nové vůdčí síly. Jiří Paroubek přebírá otěže. Kam nasměruje svou donedávna fatálně rozdělenou partaj?

Mám křídla

Úlevu a nedočkavost po změně měla ve tváři Petra Buzková, když minulý týden oznamovala, že po patnácti letech opouští politiku. Změnu to neznamená jen pro ni osobně, její odchod symbolizuje střídání stráží v sociální demokracii. Znamená další schůdek dolů pro Stanislava Grosse, který v Buzkové ztrácí dávného spolubojovníka, a naopak posilu pro Jiřího Paroubka, jemuž z úspěšné cesty za vlivem v ČSSD uhnul další oponent.

Když Paroubek na jaře nastupoval do Strakovy akademie, byla ČSSD otřesená Grossovými skandály, zamotaná ve sporech „konzervativců“ a „reformistů“ a deprimovaná padajícími preferencemi. Teď obě křídla sice dál existují, ale po vášnivých hádkách ani vidu ani slechu, preference jdou nahoru a partajní předseda přitom jen občas vykoukne za zády faktického lídra strany. U Grosse ovšem měli i voliči mimo sociální demokracii představu, kam chce svoji partaj – a tudíž i společnost – vést: dál od silného všemocného státu, který všechno zařídí a o všechno se postará, do světa, kde je mnohem víc místa pro jedince a jeho snahy. Kam půjde Paroubek?

Jistou odpověď dává volební program. Od června na něm pracuje pětičlenný tým (vedle Grosse a Paroubka ještě Bohuslav…