Ještě jsou ve vzduchu

Americké letecké společnosti jsou předlužené, jejich služby drahé a náklady vysoké. Přesto nekrachují. Jak je to možné?

V poslední době sice padají letadla na první pohled jedno za druhým, ale krachy celých leteckých společností jsou až podivuhodně řídké. Přitom „klasické“ aerolinky mají více než těžký život: konkurence nízkonákladových dopravců tlačí ceny dolů a náklady na palivo díky drahé ropě rychle rostou. V Evropě se to dá vysvětlit tím, že většinu národních dopravců nakonec vždy podpoří stát prostřednictvím dotací, záruk či půjček. Na první pohled je ale záhadou, proč se ve Spojených státech, které tvoří zhruba polovinu celosvětového trhu v letecké dopravě, a státní podpora zde v podstatě neexistuje, neopakuje krize z počátku devadesátých let, kdy zkrachovaly obří letecké společnosti jako PanAm nebo TWA. Vždyť velcí američtí dopravci vykázali od 11. září 2001 kumulovanou ztrátu téměř tří desítek miliard dolarů, což je zhruba jeden státní rozpočet České republiky.

A teď si to pronajmeme

V současnosti totiž drží letecké společnosti nad vodou to, že jejich pád by minimálně poškodil a možná i smetl mnohé pronajímatele letadel a dodavatele leteckých společností. Jak je to možné? Jde o důsledek amerických daňových zákonů. Velkou část letového parku si společnosti nekupují, nýbrž pronajímají. Nemusí dát okamžitě peníze na dřevo a pronajímatelé si navíc mohou odložit placení daní o sedm let. To znamená nižší daně,…