Isfahán bez pečetí

Ambice Íránu vyvolávají obavy z rozšíření atomového klubu. Jak se jim bránit? Politikou z éry studené války: zadržovat, odstrašovat, izolovat.

Nezdá se, že by Írán do 3. září sám zastavil obohacování uranu, jak ho k tomu vyzvala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Spor o íránský jaderný program, který prý dokládá, že pod rouškou civilního využití skrývá i výrobu zbraní, tak přerůstá v mezinárodní krizi velkého formátu.

Pokud se Írán svých jaderných aktivit nevzdá, půjde problém do Rady bezpečnosti OSN. Ta však na věc nemá zdaleka jednotný názor, především zásluhou hospodářských zájmů Ruska (staví jadernou elektrárnu v Búšehru) a Číny (její ekonomika je hladová po energiích a Írán je jedním z jejích hlavních dodavatelů ropy a plynu). Není tedy pravděpodobné, že by Rada bezpečnosti uložila Teheránu tvrdý trest, například v podobě hospodářských sankcí. Vždyť ty by poškodily i globální ekonomiku zejména formou zvýšení již tak vysokých cen ropy! Svět se tak pomalu připravuje na rozšíření klubu jaderných mocností o Írán, ale stále je ještě mnoho možností, jak Íránu v jeho jaderných ambicích bránit.

S korejskou hrozbou

Za nynějších poměrů na mezinárodní scéně se považuje za nejschůdnější oprášit postupy známé z dob studené války, tedy politiku zadržování, odstrašování, izolace. Ale jak se před týdnem vyjádřil americký prezident George Bush, v repertoáru prostředků zůstává i řešení silou.

Jistou šanci na…