
Zasadit ránu japonskému „bankovnímu socialismu“, zprivatizovat největší banku na světě a zároveň reformovat stranu, která již půl století téměř monopolně ovládá politiku. O to se snaží japonský premiér Džuničiro Koizumi. Minulý týden ovšem utrpěl porážku v Senátu, který zamítl jeho návrh na privatizaci pošty. Proti předsedovi vlády se postavila část jeho vlastní strany. Koizumi proto rozpustil parlament a na 11. září vypsal nové volby. Privatizace pošty, která je zdaleka největší bankou v zemi, je totiž jedním z úhelných kamenů Koizumiho hospodářských reforem, na nichž pracuje již od svého nástupu do úřadu v roce 2001. Zatím udělal velký kus práce – privatizoval železnice, omezil vládní výdaje, pomohl zbavit banky špatných úvěrů. Nicméně část japonské společnosti má mnohem větší očekávání. A otázkou zůstává i budoucnost samotné vládnoucí strany.


Konec zázraku
Období ekonomických problémů začalo pro Japonsko na začátku devadesátých let. Do té doby spolehlivě fungoval japonský hospodářský zázrak. Poválečné reformy, omezení moci tradičních monopolů, Američany nadiktovaný liberalismus zkřížený s vysokou mírou úspor, nízkou inflací, podpořený impulzem daným korejskou válkou (Japonsko sloužilo jako týl nejen pro odpočinek amerických vojáků, ale i pro nákup materiálu) vedl k rychlému růstu (v letech 1951–1970 byl průměrný roční přírůstek průmyslové výroby 16 %…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu