Na každý film Wima Wenderse se čeká, přestože ty poslední přinesly zklamání. Wendersova pověst je lepší než většina jeho filmů, snad proto, že vzpomínka na Paříž Texas nebo na Nebe nad Berlínem se nedá vymazat. Snímek Země hojnosti, který tento čtvrtek přichází do českých kin, ale stojí za zmínku spíš proto, že Wim Wenders oslavil 14. srpna šedesáté narozeniny. Jeho pětačtyřicet filmů dohromady představuje moderní historii proplétání americké a evropské filmové kultury. Wenders je dnes zároveň hollywoodským filmařem a předsedou Evropské filmové akademie. V atmosféře iracionálních protiamerických nálad v evropské filmové branži má jeho postoj smířlivý i protestní smysl.
Třeba zase překvapí
Země hojnosti je výkřikem proti konzervativním politickým silám, proti zneužívání křesťanství pravicovými politiky, proti americkému komplexu nadřazenosti. Příběh je vyprávěn ze dvou perspektiv: vietnamský veterán Paul dokáže se svým válečným traumatem žít, jen pokud setrvá ve stavu bojového nasazení a nechá se ovládat touhou pobít všechny nepřátele USA. Momentálně je Paul na soukromé válečné stezce: pozoruje muslimské bezdomovce v okolí losangeleského útulku a pátrá po jejich teroristických aktivitách.
Paulova neteř Lana vyrostla s misionáři v Africe a útoky v září 2001 prožila v islámské zemi za radostného jásotu místního obyvatelstva. V šoku se vrací do Ameriky, vyhledá Paula a pomáhá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
