Má smysl vydržovat osm tisíc osadníků mezi milionem Palestinců? To je otázka pro Gazu i pro izraelský rozpočet.
Za čtrnáct dnů nastane historický průlom: přesně za dva týdny, 15. srpna, se Izrael začne stahovat z pásma Gazy a části severního Samařska. Počínaje 17. srpnem budou tamní osadníci považováni za ilegály. S blížícím se termínem se v Izraeli vyhrocuje občanský konflikt – boj mezi příznivci a odpůrci tohoto kroku. Mnozí osadníci svůj boj nevzdávají. Také proto se na ně řada médií dívá jako na radikální skupinu nábožensky zfanatizovaných lidí. Nicméně Guš Katif, největší oblast židovských osad v jihozápadní části Gazy, není až tak názorově jednotná, jak se o ní píše.
Nalákaly nás vlády
Proč se vlastně v Gaze usadili? Většina osadníků ji považuje za nedílnou součást Izraele a ve svojí přítomnosti spatřuje pokračování biblického odkazu svých předků. Méně nábožensky založená část osadníků vidí svou pozici pragmatičtěji, jde podle nich přece o území, které si Egypt nenárokoval.
Samotná výstavba osad v Gaze je výsledkem více než třicetileté osidlovací politiky jak pravicových, tak i levicových vlád. Do oblasti Guš Katif se stěhovali lidé nejen z ideologických, ale také ekonomických důvodů. Izraelské vlády totiž systematicky nabízely nejrůznější finanční lákadla jako daňové úlevy nebo získání levného bydlení.
Osady jsou z bezpečnostních důvodů od většinové palestinské populace odděleny bariérou a z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
