Třikrát na okraj

Ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach a jeho kolega pro místní rozvoj Radko Martínek se dohodli na výši sociálních dávek na bydlení. To je dobrá zpráva: rozumný státní příspěvek (v tomto případě pro toho, kdo má vyšší náklady na bydlení, než je třetina jeho příjmu) je jedním z předpokladů pro postupné zrušení regulace nájmů, a tím i rozhýbání trhu s byty. Jenže na příspěvek by fakticky měli nárok pouze ti, kteří nyní žijí v bytě s regulovaným nájmem. Tedy o něco víc než pětina obyvatel. Zbytek by neměl nárok na nic, ať platí sebevíc. To není spravedlivé, ale možná by to nebyla špatná cena za uvolnění trhu s byty. Jenže uvolnění nájmů je i tak omezeno limity schválenými vládou, a pokud se nájemné může zvýšit jen o trochu, je otázka, proč by to města a obce dělaly, když by většinu ze sumy získané navíc musely zpět vyplatit na sociálních dávkách.

1) Většinu povolání lze dnes vykonávat kdekoliv. 2) Vyspělé země by měly podporovat studium technických věd a matematiky. 3) Je třeba zmenšit výdaje na sociální stát, abychom mohli čelit levné pracovní síle ze třetího světa. Tyto tři pevně zakořeněné mýty vyvracel minulý týden publicista Michael Lind v článku pro list Financial Times. Na údajích ze Spojených států dokládá, že šest z deseti povolání, kde roste nejrychleji počet pracovníků, je v oboru zdravotnictví a obsluhy stárnoucí generace. Zdravotní sestry a pečovatelky…