Nová vlna české ostudy

Chcete si koupit na DVD filmy Miloše Formana nebo Jana Němce? Zkuste New York, v Čechách je nedostanete.

Nejslavnější díla naší kinematografie vznikla v rozmezí pěti let – od roku 1963 do roku 1968. Tahle doba dala Československu dva Oscary a světu jména Miloš Forman, Ivan Passer, Vojtěch Jasný, Jan Němec, Věra Chytilová. Člověk by čekal, že stejně jako v knihkupectví nemá problém sehnat Hrabala nebo Škvoreckého, může si v časech digitalizace dopřát také koupi děl ze Zlatého fondu české kinematografie. Ale mírně zděšená prodavačka ve specializovaném Centru českého videa jen kroutí hlavou. Většinu těchhle filmů nedostanete ani na zastaralém formátu VHS, natož DVD.

Rychle vydělat

V čem je problém? Každá země si přece z principu váží svého historického filmového dědictví a současná technologie dává ideální možnost ty nejlepší snímky, uchované často v jediné kopii, převést do digitální podoby, vyčistit a vydávat na DVD i s doplňujícími bonusy.

Za totality nad všemi českými filmy držela ochrannou ruku monopolní Ústřední půjčovna filmů, která leckdy některé tituly snaživě schovala do trezoru. Po listopadu 1989 se ministerstvo kultury rozhodlo práva na filmy rozdělit – ty natočené do roku 1965 bude obhospodařovat Filmexport, a ty z let 1966–1989 Bonton, respektive Bontonfilm a jeho podsekce Centrum českého videa. Logicky by se dalo očekávat, že poté obě společnosti co nejdříve zpřístupní díla veřejnosti, ale má…