Ta kniha už byla přeložena do více než dvaceti jazyků. Celkově si ji koupilo hodně přes půl milionu lidí. Ve své domovině pak získala i prestižní Canadian National Business Book Award. Řeč je o manifestu Bez loga, který britský deník London Observer nazval Kapitálem antiglobalizačního hnutí. Autorku knihy, kanadskou novinářku Naomi Kleinovou (1970), takové srovnání těší. Sama se účastní protestů proti nadnárodním korporacím. Není však typickým štamgastem ukřičených demonstrací. Snaží se argumentovat přesně a nepracuje jen s emocemi, stejně obratně využívá i čísel a statistik. Její kniha, která právě vychází v češtině, je díky tomu zajímavá i pro ty, kdo stojí na opačné straně názorové barikády.
Značka nad zlato
Shrnuto do jedné věty, pouští se Kleinová ve své knize do kritiky zvláštního jevu: že totiž v současnosti už není důležité vyrábět zboží, ale šířit značku. Hmatatelné výrobky jsou od poloviny 80. let pro společnosti něčím spíše obtěžujícím. V podstatě nutným zlem, jehož produkci lze v případě potřeby kdykoli přesunout někam do třetího světa do rukou špatně placených zaměstnanců. To skutečně důležité je značka.
Příklad? Úspěšná finská firma Nokia vedle programátorů zaměstnává stále více sociologů a psychologů. Lidí, kteří slídí po náladách ve společnosti. Tráví hodiny v kavárnách a na veřejných prostranstvích. Pečlivě sledují, jak se lidé baví a čím žijí. Technicky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
