Já už s tím ale nechci žít
Eva Holubová (1959) dnes patří k nejvíce obsazovaným herečkám v českém filmu: od roku 1981 hrála ve 40 snímcích, je držitelkou Českého lva (2000) za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Alice Nellis „Ene bene“. Svůj talent uplatnila také jako členka divadel Sklep, Mimóza, Studio Bouře a Náhradní divadlo, donedávna byla ve stálém angažmá v Divadle Na zábradlí (1995–2002). Má dvojčata.
Eva Holubová (1959) dnes patří k nejvíce obsazovaným herečkám v českém filmu: od roku 1981 hrála ve 40 snímcích, je držitelkou Českého lva (2000) za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Alice Nellis „Ene bene“. Svůj talent uplatnila také jako členka divadel Sklep, Mimóza, Studio Bouře a Náhradní divadlo, donedávna byla ve stálém angažmá v Divadle Na zábradlí (1995–2002). Má dvojčata.
V rozhovorech s vámi se člověk dozví ledacos i hodně osobního, třeba o vašem zápasu s alkoholismem, jedna otázka ale nepadá: proč vás tak zajímá politika. Proč tak pracovně vytížená herečka vysedává na tiskovkách, proč se navíc ke všemu stará třeba o čečenské uprchlíky nebo afghánské ženy?
Zabývám se dopadem politiky na svůj život. A vždycky, když si říkám, že už toho nechám, si vzpomenu na tátu a neudělám to. Slíbila jsem mu to.
Co jste mu slíbila?
Můj táta byl v komunistický straně. Uvěřil socialismu s lidskou tváří, a když nás v roce 1968 obsadili Rusové, tak ho to zaskočilo. Protože byl trošku alibista, neřekl otevřeně, že je komunismus svinstvo, a snažil se sám sobě namluvit to, co tenkrát většina jemu podobných. Najednou ale přišla normalizace a pronásledování se drobně dotklo i naší rodiny. Táta se nakonec zbláznil. Když umíral v blázinci, řekl mi, ačkoli byl předtím ateista: „Pán Bůh nám to nikdy neodpustí,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu