Respekt mezi šamany

V létě má člověk opodstatněný pocit, že potřebuje nabrat nový vítr do plachet. Ten vítr může být různý, stačí se porozhlédnout a pak si vybrat. Moderní doba totiž inspiracemi nešetří. Tady je zpráva o třech možných způsobech.

Vzhůru do nových světů

Sestupuji dírou v ohromných vlnách oceánu po schodech dolů. Vůbec se nebojím. Otevírám těžké dubové dveře, chvíli čekám a najednou se ze tmy připlazí ohromný šedý had. Jeho žluté zuby se mi přibližují k hlavě, pozře mne a pak opět vyvrhne. Úkol splněn! Našla jsem své totemové zvíře, které na mě od této chvíle bude dávat pozor.

Hvízdání nad karimatkami

Tohle všechno za 1700 Kč a v Praze. Na Masarykově nádraží v malé tělocvičně vedle sedmé koleje. Před týdnem jsem totiž listovala v drahém lesklém časopise a všimla si pozvánky na šamanský seminář. Protože jsem četla knížky etnografa Carlose Castanedy, a o létajících mexických šamanech tím pádem něco vím, napadlo mě pumpnout redakci o příspěvek, vyrazit do parného léta na reportáž a stát se šamankou.

Nádražní tlampač jako starý papoušek hlásí odjezdy a příjezdy vlaků. Slovenka Zora Frešová (34) s oranžově nalakovanými nehty na bosých nohou zapaluje stonky šalvěje a na krku se jí klinká mobil. Je to šamanka a připravuje malý oltář se svíčkou, třemi kaštany, orlími péry a indiánskými chřestítky. Kolem stěn zvědavě posedává dvacítka účastníků:…