Příběh chronického optimisty

Životaběh čerstvého osmdesátníka Ivana Medka zachycený v knize jeho pamětí je mimořádně cenným svědectvím o dvacátém století.

Útlá kniha pro velký příběh, tak by se daly charakterizovat vzpomínky novináře, chartisty a bývalého prezidentova kancléře Ivana Medka. Jestli se knize nazvané Děkuji, mám se výborně dá něco vytknout, tak snad jen právě ta útlost, protože téměř každá strana by si zasloužila vlastní kapitolu. Je tu vše – smysl pro humor, zajímavý pohled na dějiny, umělecké a politické osobnosti a Čechy vůbec.

S úsměvem a cigaretou

Ivan Medek patří ke generaci odvážných lidí, stejně jako například Pavel Tigrid, jejichž příběhy nám umožňují projít nejzajímavějšími etapami dvacátého století, aniž bychom se nudili. Tigrid je zde zmiňován záměrně, neboť jej s Medkem pojilo přátelství, statečnost, novinařina a exil. Navíc Tigridova kniha Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu je podobně poutavou cestou do nedávné minulosti.

Život Ivana Medka snad ani nezajímavý být nemohl. Narodil se do rodiny, která byla propojena s T. G. Masarykem či slavným malířem Antonínem Slavíčkem. Otec byl významný legionářský voják a generál, který se přátelil s celou řadou zajímavých osobností, které nám představují Medkovy dětské oči. Vzpomíná například, jak se s nimi před válkou v létě v řece koupal jakýsi muž v pruhovaných plavkách hrající si na piráta, z…