Noční hlídka srdce

Temná hvězda české poezie, básník Vladimír Holan, byl oslaven překvapivou výstavou v letohrádku Hvězda.

Už chůze rozpálenou či průtrží zkrápěnou oborou poskytuje čas k úvaze, zda básnické slovo má dnes nějakou moc a zda je vůbec možné představit básníka výstavou.

Holanovská expozice je po výstavě o Bohuslavu Reynkovi v roce 2002 druhým takovým pokusem. Věra Jirousová říká: „Reynkovo grafické dílo přivedlo i lidi, kteří Reynka jako básníka neznali. Ti ho pak začali číst.“

Noční hlídka srdce není skrovná pamětnická akce, bombarduje návštěvníka mocnými zbraněmi nových médií a virtuální reality. Nezastírá, že chce přitáhnout pozornost co největšího počtu návštěvníků.

K uctění Vladimíra Holana se tak v letohrádku sešly desítky výtvarných umělců několika generací. Působivosti jejich děl napomáhá i samotný vnitřní prostor Hvězdy, členěný do pěti oddělených hvězdných srpků, poskytujících návštěvníkům možnost vnímat artefakty v klidu a intimitě.

Kinetický objekt Adély Matasové vytváří v prostoru zvláštní vzdušné chvění. K pojetí Holana jako básnického čaroděje se hlásí velkoplošné fotografie Jiřího Černického i video Janky Vidové. Ze všeho toho použití moderní techniky může mít zájemce o spisovatele, jehož jediným výrobním prostředkem byl papír, tužka a psací stroj, až dojem neadekvátnosti.

Od laseru, který tu po stěně čmárá klikyháky, je divák náhle odveden…