Hlasy z Absurdistánu

České zdravotnictví připomíná dům ve vilové čtvrti. Bydlíme v něm a štve nás řada věcí. Ačkoli nebyl z nejlevnějších, některá okna netěsní, kohoutky kapou, v chodbě nám opadala omítka a krb někdy hůř táhne. Denní problémy s kvalitou bydlení nás přivedly k myšlence, zda by nestálo za to dům z gruntu přestavět či zbourat a nahradit jej novým. Po rozhovoru se sousedy ale zjistíme, že výrazně levnější ani výrazně kvalitnější dům ve čtvrti nemá nikdo.

Pokud tento příměr vztáhneme na tři zveřejněné zdravotnické koncepce, pak se Milada Emmerová rozhodla táhnoucí okna utěsnit srolovanou dekou, kapající kohoutky jednou provždy utáhnout a problém s krbem vyřešit tím, že v něm přestane topit. Zdravotní pojišťovny plánují velkorysejší přestavbu, ale s tím, že si na ni musíme vydělat pronajmutím části domu velmi nepříjemnému podnájemníkovi. Senátor Tomáš Julínek (ODS) pak jde na barák rovnou s dynamitem a navzdory zkušenostem sousedů je přesvědčen, že dokáže výrazně levněji postavit kvalitnější dům a okolí tak dokáže, jaký je kabrňák.

Plánuj a řiď

Koncepce ministerstva zdravotnictví není ničím jiným než plánem na uchování setrvalého stavu s nesmělým náznakem sloučení současných devíti naprosto identických pojišťoven – rozuměj finančních rozděloven – do jedné. Ušetřilo by se na provozních nákladech, které dosahují devíti miliard ročně. Zkušenosti z Maďarska a Polska o tom hovoří stejně: nic se takovým krokem nezhoršilo ani nezlepšilo.…