Naději přináší Frankenstein

Pokusy vypěstovat plodiny odolné vůči suchu tradičními metodami selhávají.

Budou-li se plodiny v subsaharské Africe i nadále pěstovat současným způsobem, bude místním obyvatelům podle odhadů různých studií do roku 2025 chybět na 90 milionů tun obilovin. Dnešní svět sice teoreticky vyprodukuje dostatek potravin pro všechny, ale v praxi se bohužel jen obtížně zajišťuje, aby se dostaly k potřebným lidem. Problém bude samozřejmě vyřešen, až ukončíme války, vymýtíme korupci při rozvozu jídla a postavíme silnice a železnice k jeho přepravě. Jak dlouho to ale bude trvat? Africkým vědcům proto zatím nezbývá nic jiného než hledat jiné cesty, jak kontinent nakrmit. Jedním ze způsobů je vývoj geneticky modifikovaných plodin, které odolávají škůdcům a přinášejí vyšší úrodu.

Rostliny vzkříšení

Drobní zemědělci, jako je pan Rabie Mntungwa, a drobní rolníci jako paní Goodness Dlamini objevují a oceňují výhody geneticky modifikované kukuřice. Oba žijí blízko Piet Retiefu, rozpálené hornaté krajiny ležící u hranic mezi Jihoafrickou republikou a Svazijskem. (Její název v řeči zulu je Khiphiunyawo, což znamená „drž se zpátky“ nebo „nevstupovat“.)

Rabie Mntungwa vysadil na pěti z šestnácti hektarů své půdy geneticky modifikovanou kukuřici. Je pastorem v místním evangelickém kostele, má devět dětí, z nichž tři podporuje na pomaturitním studiu. Na kukuřici, kterou pěstuje a která byla modifikována, aby snášela…