Jen málo knížek pro děti zasáhne velice silně do světa dospělých. Z poslední doby máme v živé paměti samozřejmě Pána prstenů a Harryho Pottera, ale už před 140 lety vydal britský matematik a příležitostný spisovatel knihu, která svým nonsensovým humorem a rafinovaným překroucením zákonů logiky uchvacuje i inspiruje dodnes.
Charles Lutwidge Dodgson (1832–1898) by bez Alenky v říši divů zůstal jen dalším z polozapomenutých matematiků z Oxfordu. Tento logik a matematik byl dle názoru znalců prý až příliš přitahován hříčkami a bizarnostmi na to, aby vytvořil zásadní vědecké dílo. Co se mu nepodařilo v matematice, to dokázal v literatuře, do jejíž historie se navždy zapsal dvěma knihami: v roce 1865 Alenkou v říši divů a o sedm let později knihou Za zrcadlem.
Syn duchovního a první z jedenácti dětí měl ke kouzlům, trikům a hříčkám vřelý vztah už od raného dětství. Vystudoval oxfordskou univerzitu a později zde působil jako učitel. V roce 1861 se sice stal jáhnem anglikánské církve, ovšem knězem nikdy vysvěcen nebyl, částečně pro těžkou vadu řeči. Ta mu ztěžovala i výuku na univerzitě, proto utíkal do společnosti malých dětí a příběhů, které si vymýšlel.
Inspiraci ke svému slavnému příběhu údajně dostal během jednoho odpoledního výletu po Temži s přítelem a třemi dcerami svého univerzitního nadřízeného, děkana Liddella. Právě Alice Liddellová měla být předobrazem hlavní hrdinky příběhu,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu