Kancléřka z východu

Právě se učí Spolkovou republiku, říkávali mnozí křesťanští demokraté (CDU) na adresu své kolegyně Angely Merkelové. Politici i žurnalisté o této ženě z východu, kterou kancléř Helmut Kohl po pádu berlínské zdi vybral pro rezort žen a mládeže v prvním celoněmeckém kabinetu, hovořili jako o „Kohlově děvčeti“. Ale tyto časy jsou už dávno pryč. Merkelová připravuje Němcům senzaci: 56 let po vzniku Spolkové republiky a 15 let po znovusjednocení Německa by mohla být na podzim zvolena jako první žena a první zástupce bývalé NDR do úřadu spolkového kancléře. Podle průzkumů k tomu není daleko, více než polovina Němců by si přála předsedkyni CDU v čele vlády. Ona sama přesto nechce o žádné senzaci slyšet. „Zda muž, nebo žena, to je prvoplánová otázka,“ odbývá novináře, když se ptají na význam faktu, že by žena zasedla v nejvýznamnějším úřadě státu. Hovoří raději o tom, že mnohé věci se musí oproti rudo-zelené koalici Gerharda Schrödera „dělat od základu jinak“, aby se Německu „vedlo od základu lépe“.

Schází obraz rodiny

Merkelová dosud není kancléřkou, ale už sama skutečnost, že jde do souboje jako špičková kandidátka konzervativní CDU, malou senzaci představuje. Tato promovaná fyzička sice udělala od roku 1990 strmou politickou kariéru (od náměstkyně mluvčí poslední vlády NDR přes ministryni pro ženy a životní prostředí za Kohla až po…