Placákův pohled na eutanazii je zkratový
Pohled na eutanazii z pera Petra Placáka (Nebezpečí lidských práv, Respekt č. 24/2005) mne poněkud zarazil. Jestli jsem jej dobře pochopil, nemá člověk právo se o své vůli rozhodnout ukončit vlastní život. Autor přitom neargumentuje teologicky, což bych ještě pochopil, ale z pohledu nedělitelnosti lidských práv. Eutanazie podle něj zpochybňuje identitu a univerzálnost lidství. Znamená to snad, že člověk si nesmí za žádných okolností sáhnout na život, neboť by tím zpochybnil svou identitu? Nejsou lidství a lidská práva dána tím, že člověk má právo na vlastní vůli a na její uskutečňování, pokud tím neporušuje totožná práva druhých? Nutím snad svým rozhodnutím zemřít ostatní, aby zemřeli? Mohu někoho nutit žít, je-li pro něj život nesnesitelným utrpením? Nemohu si pomoci, ale jsem přesvědčen, že právě takovýmto nátlakem bych narušil integritu druhého a jeho lidství.
Nepopírám, že eutanazie má mnohá proti. Může se za ní skrýt sprostá vražda, těžko se bere jistota, že člověk, který se pro ni rozhodl, nebyl manipulován a jednal pouze o své vlastní vůli a při plném vědomí, co činí. Těmito problémy se zabývejme, ty se snažme řešit. Třeba dospějeme k názoru, že eutanazie je pro nás skutečně nepřijatelná. Nevylévejme ale s vaničkou i dítě.
Placákův článek by mne asi nedonutil k reakci, kdyby jej neuzavřel větou: „A propos – &‚…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu